KNIHA JE DOSTUPNÁ I ON-LINE



TVAROŽNÁ LHOTA

Tvarožná Lhota je malebná vesnice zasazená v podhůří Bílých Karpat. Jejích více než 900 obyvatel žije v domcích přímo ve vesnici i v rekreační oblasti Lučina, která k Tvarožné Lhotě katastrálně náleží. Návštěvníci se do Tvarožné Lhoty často vydávají po stopách oskeruší, nejstaršího ovocného stromu v Evropě, jehož pěstování je velmi obtížné. Ve Tvarožné Lhotě ale stále několik těchto jeřábů je, např. asi 300 let stará Špirudova oskeruše. Turisté také využívají cyklostezek a značených tras pro pěší, a to zvláště do rekreační oblasti Lučina. Po cestě na Lučinu je možné odbočit k salaši a rozhledně Travičná, jejíchž 177 schodů vede k impozantnímu výhledu po kraji. RO Lučina skýtá potěšení milovníkům odpočinku, láká ke koupání v přírodní vodní nádrži i k dlouhým procházkám.

Byla by ale škoda Tvarožnou Lhotou jenom projet a nezastavit se. Ne nadarmo získala v letech 2008 stříbro v evropské soutěží Entente Florale Europe, v roce 2012 titul Vesnice roku Jihomoravského kraje a další ocenění!

Díky úsilí dobrodinců se podařilo ve Tvarožné Lhotě vybudovat kostel, zasvěcený svaté Anně. Tuto funkcionalistickou stavbu z roku 1933 projektovala významná osobnost meziválečné moderní architektury, prof. Ing. Vladimír Fischer, který je autorem kromě jiného také perly funkcionalismu v Brně, kostela sv. Augustina na Kraví hoře.

Pokračujeme-li za kostelem cyklostezkou směrem ke Strážnici, najdeme zde statek Dúbravka, místo, kde žil a tvořil malíř Antoš Frolka.

Přestože je vesnice nevelká, o to více vyvíjí aktivit. Jsou tu různé spolky, od rybářů, myslivců, fotbalistů, pěveckých sborů, církevních společenství, až k příznivcům cykloturistiky a dalším. Nedílnou a důležitou součástí tvarožnolhotského kulturního dění jsou pouť ke sv. Anně a hody s právem, které se konají vždy v červenci. Dějištěm kulturních a sportovních akcí bývá kromě fotbalového hřiště především Společenský dům, multifunkční budova, navržená Ing. arch. Janem Krumlem v r. 2008. V něm se kromě obecního úřadu a haly, kde se odehrávají soukromé i veřejné akce různého typu, skrývá také sympatická knihovna.

Pro ty, kteří si rádi vychutnají gastrozážitky, je takřka povinná zastávka v místní pekárně, která kromě skvělého klasického pečiva nabízí také lahodné svatební koláčky. Starší 18 let pak mohou zavítat na Slavnost oskoruší, přehlídku pálenek nejen ze zmiňovaného vzácného stromu, a tradiční košt vín. O tradici pěstování révy vinné ostatně svědčí dva hrozny a vinařský nůž ve znaku a na vlajce obce.

Navzdory malé vzdálenosti do Strážnice Tvarožná Lhota etnograficky patří do oblasti Veselska. Z hlediska nářečního pak vesnice spadá do východomoravské nářeční skupiny, úžeji do podskupiny jižní (slovácké).

Anna Polášková

Děłaly sme si panenky hadřené, ale většinú, já sem była najstarší, tož sem mosela opatrovat děcka. Opatrovała sem sestru Lidku, a to sem si ju moseła brávat aj do škoły.

Nahrávka

01

František Komoň

Šlo sa o pěti hodinách do Kněžduba na roráty s babičkú, došlo sa dom, hodils aktovku na ramena a na Dúbravku čárals do škole.

Nahrávka

02

Ludmila Podolanová a František Podolan 

Hlásił: Právě jsem se vrátił z Hradu. Jeden Petrovjan, kamarád, povidá: Vyhráli sme. (...) Nevěděł sem proč, ale pocítił sem to, že to néni ono.

Nahrávka

03

Antonie Bačíková

(...) třeba aj šest nás sedło na ty saně a včil sme jéli až po sámošku. Povidám ti, auta nejezdily. Kluci nás gulovali, jak sme jeli dúle tú dědinú. Veseło bývało.

Nahrávka

04

Anděla Bartošková

Dědáček říkał, že ten Čech był nevěřící, ale že tak sa modlił, jak byli v té jamě. Ti Italé jích mohli klidně aj zastřelit. Ale zvíhali ruky, že sa vzdávajú.

Nahrávka

05

Jiří Uřičář

Právě sem měł v životě takové štěstí, že začał osmašedesátý rok. To tehdy było takové uvolnění aj u příjmaček na té vysoké škole.

Nahrávka

06

Štěpán Tomeček

A naší hospodařili. Měli sme tak zhruba pět hektarů. No a já sem byl najmladší, jediný kluk. Říkám: "Jo, hochu, tak budeš hospodařit, no."

Nahrávka

07

Anna Špirudová

Říkał Jožka, že tam poznał, že čłověk nemá žádnú cenu.

Nahrávka

08

KÚTY

Kúty, ako napovedá ich názov, ležia v kúte medzi Myjavou a Moravou vedľa hraníc s Českou republikou. So svojimi viac ako 4000 obyvateľmi sú jednou z väčších obcí regiónu Záhoria. Takmer každý, kto cestuje vlakom cez západné Slovensko, pravdepodobne pozná Kúty ako prestupnú stanicu. Takmer každý, kto cestuje z Bratislavy do Brna či Prahy, pozná Kúty ako poslednú dedinu pri hraniciach. A keď sa vracia, vie, že, keď je v Kútoch, už je vlastne doma. Veľké množstvo obyvateľov využíva výhodnú polohu Kútov pri každodennom cestovaní do Bratislavy a okolitých okresných miest. Z Kútov je takmer rovnako blízko do Bratislavy, do Brna i do Viedne. Len pár kilometrov od obce sa nachádza sútok Moravy a Dyje - tzv. trojštátie, kde sa stretajú tri štáty, Slovensko, Česko a Rakúsko.

Ty Kúty, ty Kúty, ty kúcanské humna... sú pôdou piesočnatou, nie veľmi úrodnou, no i napriek tomu našich predkov živili a aj dnes mnohí trpezlivo obrábajú svoje polia a zbierajú plody svojej práce. Kúcané sú teda pracovití, ale radi sa aj zabávajú. Dôkazom toho sú aj štyri dni trvajúce hody. Konajú sa začiatkom augusta okolo sviatku Panny Márie Snežnej, kedy bol položený základný kameň kútskeho Kostola sv. Jozefa. Vtedy môžete ochutnať tradičné kútske drobné, koláče, ktoré pri svadbách a oslavách nechýbajú na stole takmer žiadnej rodiny. Po hodovom obede môžete zájsť s deťmi na kolotoče a večer s kamarátmi na zábavu. Od piatka až do pondelka. A prísť sa poďakovať na slávnostnú sv. omšu s procesiou.

Barokový kostol postavený v rokoch 1717 - 1726 stojí v strede obce na križovatke ciest. Pred ním sa nachádza pomník kútskeho kňaza Andreja Radlinského, významnej osobnosti slovenského národného diania v 19. storočí, z ktorého diela Kúty čerpajú dodnes. Kúsok ďalej, oproti základnej škole, stojí súsošie sv. Cyrila a Metoda. Ďalšie objekty sakrálnej architektúry - Kaplnku sv. Anny, zvonicu, božiu muku, kríže a sochy, nájdeme na rôznych miestach v obci. Architektonicky zaujímavá je aj budova železničnej stanice a vodojem z 30. rokov 20. storočia, a tiež Polákových mlyn na okraji obce. V Kútoch nájdeme i pozostatky židovského cintorína.

Záhorácka nátura je skôr tvrdá, ale aj dobromyseľná, úprimná a húževnatá. V Kútoch tomu nie je inak. Sú tu živé komunity, ktoré každá svojim vlastným spôsobom, vytvárajú to, čo Kúty robí Kútmi. Priaznivci folklóru a ľudových tradícií, futbalisti, rybári, poľovníci, hasiči, Jednota dôchodcov, centrum voľného času, farské spoločenstvá a ďalší prispievajú k tomu, aby sa ľudia v obci stretávali, spájali a vytvárali tak pre všetkých ten skutočný domov. Vďaka ich vzájomnej spolupráci a podpore zo strany obce vzniká priestor, kde si každý domáci obyvateľ i návštevník môže nájsť to svoje.


Ján Žilka
A biu sobáš. A išli sme po Martanovičovej ulici a za nama len vjetr, lisťí. Povidám mojej: "Kukňi, jakí sprievod máme."

Nahrávka

09

Vilma Holasová

Ket vidzím starenku, jak sa ponáhlajú na ti Hostokúti, v míšku enem ale dva vjetrové engliše, žádné íduo, aňi ze sebú vodu - neumím aňi vijadrit suovama obďiv a úctu k ňim.

Nahrávka

10

Pavlína Macejková

Ftedi tu dochtora nebiuo. A potom mi dochtor napísau smrtní lístek, že sa to nedá vichovat, ket sem mjeua kilo dvacet.

Nahrávka

11

Walter Malík

Mama išua dóm, že nám ňeco upeče. A to biuo z jara, tak husí vajca, že spraví cvíboch, že aj tak to neprežijeme, tú vojnu. Tak z tích husích vajec napékua cvíbochu a donésua nám tam cvíboch upečení.

Nahrávka

12

Rozália Mrázová
A potom sem išua k Havlíkom do Brna, ale sem sa im nepochváliua, že sem mjeua chuapca. A paňi Havlíková povidajú: "Rózi, ti budeš našú cérú".

Nahrávka

13

Anna Ondrísková

Já sem ráno navariua a išua sem do družstva. A chodziua sem pro jednu kamarátku. A povidá mi: "Ti ideš do družstva? Nevíš, že Rusi došli?"

Nahrávka

14

Bernardína Pavůčková

A ket sem ešťe tadi chodziua do školi, tak biu pán prezident Masarik. A že pán prezident Masarik pojede pres Kúti. Že musíme ho jít privítat. Tak ceuá škola sme s vlajkama išli na nádraží.

Nahrávka

15


NEOBYČEJNÍ OBYČEJNÍ LIDÉ

TEHDY/VTEDY
Vytvořeno v roce 2019
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky